Utečenecký tábor Dollo Ado

Sedím v příměstském vlaku a přemýšlím, jak zakončit blog z Etiopie. Za oknem se míhají středočeské vesnice pokryté sněhem a jeden ze spolucestujících s kýmsi po telefonu probírá slevy ovoce v místním hypermarketu. Mohlo by se zdát, že jsem od prašného horka tábora Melkadida vzdálená několik světelných let. To je ovšem optické klam, kterým se nechci nechat ošálit.

Zatímco já ujíždím na schůzku s kamarády, do etiopských uprchlických táborů dál přichází stovky somálských uprchlíků týdně. V Melkadidě mě vystřídali „čerství” kolegové, kteří projekt budou opatrovat v roce 2012. Během třech měsíců od začátku naší práce v Melkadidě, JRS začalo kurzy základní vzdělanosti pro dospělé, psychosociální aktivity, včetně několika podpůrných skupin pro ženy, fotbalovou ligu, volejbalová družstva a kulturně-dramatický spolek pro mládež. Plány na rok 2012 jsou ještě o hodně ambicióznější a celkem doufáme, že, tak či onak, oslovíme na 40,000 lidí.

Příběhy upchlíků se ale odehrávají i mnohem blíž k našim domovům. Šestého prosince přijala Slovenská republika 40 uprchlíků ze Somálska, kteří na Slovensku pobudou asi 6 měsíců před převozem do třetí země (více podrobností tady). Zároveň statistika ukazuje, že na Slovensku od roku 1993 požádalo o azyl (tedy o oficiální právní status uprchlíka) přes 56,000 osob. Slovensko azyl přidělilo 584 osobám. To je jen o něco víc než jedno procento (kompletní statistika tady).

Možná překvapivě, s Afrikou jsou spojené i naše každodenní činnosti. Mnoho afrických konfliktů pohání souboj o nerostné bohatství nebo zemědělské plodiny. Informovat se o tom, odkud pochází a jak se k nám dostavají naše káva, čokoláda, oděvy, šperky či mobilní telefony je také jeden ze způsobů, jak projevovat solidaritu a sociální spravedlnost a potažmu i snižovat nebezpečí konfliktů. Celkem jednoduché a dnes už dostupné je začít kupovat tzv. „fair trade” kávu nebo čokoládu, která byla od farmářů v Africe či Latinské Americe vykoupena za spravedlivou tržní cenu. Více se můžete dozvědět třeba na  Fair Trade z Prvej Ruky, Asociace Fair Trade nebo anglicky o Fair Trade and Catholic Social Teaching).

Výzvou tedy je, jak moc my všichni máme otevřená srdce a mysli a vítáme uprchlíky a jiné „pocestné,” které potkáme na ulici svého města. S velkou empatií posíláme štědré dary na sbírky pro Afriku, jsme ochotní trošku zariskovat i naše pohodlí a zažitý způsob života? To je výzva mě i každému z nás.

_______________________________________________________________________________________________________

Na rozloučenou k reflexi nabízím fotku obrazu, který mě zaujal v etiopském pravoslavném klášteře u jezera Tana. Na obraze je Marie s Ježískem při útěku do Egypta. Marie tak, jako mnohé uprchlické matky po celé Africe, Ježíška cestou kojí. Nedokážu si představit lidštější projev Boží lásky.

A jak se sluší, chtěla bych poděkovat slovenské provincii Tovaryšstva Ježíškova, že mi na tomto blogu dala prostor sdílet své zážitky z Etiopie. Zvlášť děkuji obětavým lidem, kteří mi, navzdory svému velkému vytížení, pomáhali blog na web umísťovat a graficky upravovat, když jsem v Etiopii měla velmi obtížný přístup k internetu.

Spätné odkazy URI | Komentáre RSS